>

>

Nakupování a stravování

Konzumní stránky života: jak, kde a za kolik se co v Americe nakupuje, jak se tu jí a vaří

Tento štítek říká, že s klubovou (věrnostní) kartou ušetříte při koupi dvou kusů 78 centů. Adekvátní slevu však dostanete i když si koupíte jen jedno balení.

Jdeme utrácet (2)

Dnešní díl je pokračováním předchozího článku o nakupování a bude se tedy opět točit okolo obchodních a finančních záležitostí. Co dalšího byste měli vědět před tím, než v USA vyrazíte za nákupy?

Tak za kolik?

Na tuto na první pohled samozřejmou otázku nemusí být až tak samozřejmá odpověď. Prvním rozdílem proti našim obchodům je, že veškeré ceny uvedené u zboží v sobě nemají zahrnutu spotřební daň, tzv. VAT, takže se pak můžete u pokladny divit, proč vám napočetli víc, než jste si mysleli. Výše této daně je v každém státě jiná, například v Kalifornii je jednotná daň 7,75%, obecně se pohybuje zhruba v rozmezí 3-12%. Naštěstí se nevztahuje na potraviny a léky. Avšak pozor - například oběd v restauraci je součástí služby a ta předmětem zdanění naopak je, takže myslete na to, že kromě spropitného se výsledný účet ještě navýší o VAT.

Přirozenou vlastností nakupujícího je porovnávat, která ze značek nebo typu balení od nějakého druhu výrobku je výhodnější. V tomto směru je tu situace ulehčena tím, že je prodejce povinen uvádět kromě celkové ceny zboží i jednotkovou cenu. Bohužel nepříjemnou vadu na kráse bývá, že není striktně určeno, v jakých jednotkách má údaj být, což je pro našince ještě okořeněné propečeným americkým systémem předpotopních měrných jednotek. Jednou máte balík mouky rozpočtený na libry, jindy na unce. Nebo stojíte nad dvěma baleními toaletního papíru, a lámete si hlavu nad tím, jestli 15 centů za čtvereční yard je víc než 7.6 centu za stopu pětipalcové šíře.

Konkurenční obchody musí bojovat o každého zákazníka, výsledkem čehož jsou naprosto všudypřítomné slevové akce. Příjemná zpráva pro zákazníka, ale občas bývá težké se v tom vyznat. Každá síť prodejen má svůj vlastní systém - někdy je sleva pro každého a má jen časově omezený charakter, jindy se vztahuje jen na majitele věrnostních karet (a někdy jsou ceny dvojí, pro věrné zákazníky ta lepší). Vedle toho se setkáte s klasickými slevami množstevními a nebo takovými, které se jako množstevní tváří. Trvalo nám docela dlouho, než jsme čistě empiricky odhalili jednu záludnost: pokud máte u nějakého zboží pod bežnou cenou připsáno např. "2 for $3", neznamená to, že musíte koupit dvě balení, abyste slevy využili. To se vám jen snaží vsugerovat, abyste si pořídili rovnou dva kusy, když je to za tak skvělou cenu, ale pokud si k pokladně odnesete jen jeden, zaplatíte dolar padesát a ani o cent víc. Výjimkou jsou ojedinělé případy, kdy je u zvýhodněné ceny výslovně napsáno něco jako with purchase of 2 items only nebo buy 1 get 2^nd free.

Ušetřit také můžete díky občasným akcím, kdy se vám přičítají body za předchozí nákupy a po dosažení určitého limitu pak dostanete jednorázovou slevu. Výrobci se zase snaží přetahovat se o přízeň kupujících pomocí speciálních slevových kupónů, které dostanete u pokladny k některým vybraným produktům. Je to docela dobře vymyšleno - pořídíte si třeba plenky Huggies a dostanete kupónek na slevu dva dolary na příští nákup balíku plenek Pampers.

Když nechceš, vrať

Reklamace a vracení zboží je v Americe na naše zvyky poměrně hladkou záležitostí. Naprostá většina prodejců umožňuje vrácení zboží bez udání důvodu (podle zákona po dobu nejméně sedmi dnů, bežných je ale 10-30 dnů), přičemž máte naprostou svobodu v tom, zda si necháte vyplatit peníze nebo si vyberete jiný kus výrobku. Ti, kteří to neumožňují, resp. vracení výrobků omezují nějakými podmínkami, jsou povinni to dát zákazníkovi jasně najevo, např. cedulí u pokladny. Někde například po určité lhůtě už nedostanete zpět peníze v hotovosti, ale jen ve formě tzv. store creditu, tedy poukázky na nákup v hodnotě vráceného zboží v témže obchodě (resp. obchodním řetězci).

Jsou samozřejmě druhy zboží, jejichž charakter vrácení vylučuje. Vrátit se vám bez důvodu nepodaří ve většině případů třeba jídlo nebo květiny, podobně dopadnete pokud je výrobek nějak poničen, jindy musí být v původním obalu. Pokud však důvod existuje, pak uspějete pochopitelně i s jídlem, např. když je zkažené nebo bylo zakoupeno již po záruční době.

Nepříjemností reklamace jsme si tu prošli už několikrát. Jednou se jednalo o část počítače, jindy o zkažený sýr, špatně omarkovaný kartón piv, nebo reznoucí "nerezovou" termosku a další maličkosti - vždycky jsme se bez nějakých větších obstrukcí dočkali vrácení peněz nebo nového kusu. Pokud si pamatuji, narazili jsme jen jednou s balením prázdných cédéček, kde se prodejce odvolával na výrobce a celý proces vrácení byl tak zdlouhavý a finančně nevýhodný, že jsme to nakonec vzdali.

	Peníze Daně
	Jdeme utrácet (1)
	California Department of Consumer Affairs [anglicky] - oficiální pravidla pro vrácení zboží