Telefon - všestranný pomocníkTelefon - všestranný pomocníkV dnešním dílu se podíváme na zoubek úřadům, firmám a podobným institucím. Jak můžete zjistit z následujícího textu, telefon a fax jsou v USA téměř všemocné přístroje.
Většina úřadů stejně tak jako každá jen trochu větší firma nemá nikdy obsazeno, když se k nim snažíte dovolat. Není to tím, že by měli tolik linek nebo operátorů. Namísto přímého spojení se živou osobou vás nejdříve osloví automat ústředny a provede vás menu, jehož nabídkou se postupně probíráte, až se dostanete tam, kam potřebujete. Volba se provádí stiskem tlačítka na telefonu, ale už jsem se setkal i s přímou hlasovou volbou. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že se dovoláte hned na poprvé k tomu pravému člověku nebo na to pravé oddělení.
Občas to ovšem může být trochu otravné, zvláště pokud máte nějaký speciální požadavek a víte, že chcete rovnou mluvit s nějakým člověkem. Než se k němu dostanete, musíte projít několika volbami a budete nucen si vyslechnout třeba i několik minut předmluvených textů a nabídek menu.
V některých případech je dokonce celá komunikace vyřízena automaticky, bez jediného zásahu živé osoby, záleží samozřejmě na charakteru vašeho telefonátu. Zde v jižní Kalifornii mnohé instituce a podniky nabízí výběr komunikace jak v angličtině, tak i ve španělštině, což je pochopitelné k velké místní koncentraci hispánských obyvatel.
Je to vůbec možné? Možné ano, ač pro našince těžko pochopitelné. Při jednání s úředníky zde zažijete méně arogance a obstrukcí než v našich zemích. Na první pohled je práce úřadů efektivnější a rychlejší (i když to samozřejmě neplatí bez výjimky), na čemž má zřejmě i podíl vyšší stupeň automatizace (a digitalizace) některých procedur. V ideálním případě komunikace probíhá výhradně prostřednictvím internetu, případně telefonu nebo faxu. Člověk má občas až pocit, že nejedná s úředníkem, ale spíše s agentem komerční firmy.
Pochopitelně stejně tak, jako se najdou světlé výjimky u nás, najdou se i černé výjimky v USA, ale mnoho jich není. Špatnou zkušenost jsme měli např. s imigračním úřadem USCIS, kde však může jít vzhledem k zaměření tohoto úřadu za záměr :-). Rovněž se stává, že úřad má příjemné vnější "rozhraní" pro styk se "zákazníky", ale uvnitř už je to citelně horší - byrokracie, složité papírování, hromady podpisů a razítek, dlouhé termíny. Ale to bude asi chyba spíše v zákonech a vyhláškách; je pak tedy příjemné, že alespoň s úředníky jako takovými bývá rozumné pořízení.
Míra využívání telefonické a faxové komunikace je zde velmi vysoká. Po telefonu či jeho "obrázkovém bratříčkovi" se tu dá vyřídit téměř všechno a mezi takové činnosti patří třeba i platba za službu či zboží. Telefonicky jsem například srovnal účet za spoluúčast na zdravotním pojistném (který nám přišel v papírové podobě, avšak na špatnou adresu, takže bylo třeba kvůli hrozícímu penále jednat co nejrychleji). Nadiktoval jsem své jméno, číslo karty, datum expirace a možná ještě něco (občas je vyžadován tzv. bezpečnostní kód z podpisového proužku na zadní straně karty) a bylo to.
Služeb faxu jsem pak využil například při placení pojistného na auto. Vypsal jsem šek, podepsal ho, vložil do přístroje, poslal a zpátky dostal zakrátko potvrzení o přijetí. Nebylo mi zpočátku jasné, jak to vlastně může fungovat, ale můj pojišťovací agent mi to po telefonu vysvětlil: na základě faxové kopie vygeneruje speciální program jakýsi duplikát šeku, který si lze pak nechat proplatit v bance jako by to byl originál.